Napjatě ho očekávám už od minulého měsíce a konečně jsem se dočkala. Pán z PPL přinesl kouzelný food balíček. A je opravdu kouzelný?
Udělala jsem tedy psí oči na svého muže, vysvětlila mu, že jako správná kuchařinka přeci nesmím propásnout tu skvělou šanci, získat spoustu zajímavých produktů za skvělou cenu atd. atd. A protože mě můj muž má rád, sice s nelibostí, ale svolil a boxík zaplatil. Od té chvíle se můj život soustředil jen na den D a já s napětím vyhlížela našeho PPL dovažeče (mimochodem protivnějšího a nepříjemnějšího chlapíka asi jen tak nepotkám). Zvlášť od chvíle, kdy Vivi uveřejnila na blogu recenzi německého brandnooz boxu, který vypadal naprosto báječně a já chtěla mít doma všechny ty maličkosti z něj. (Chvíli jsem uvažovala, že box objednám i z toho Německa, ale to už by asi bylo doma tak akorát na rychlé sbalení kufrů.)
Už při čtení recenze na německý box jsem měla pochybnosti o tom, zda-li u nás, v čechách zvládneme udržet tu samou kvalitu.
Když mi včera večer konečně pípla sms, nemohla jsem dospat, jak jsem byla zvědavá a natěšená. Jenže po otevření jsem zjistila, že mé pochybnosti byly správné. Očekávání se nenaplnila a musím říct, že jsem trochu zklamaná. Čekala jsem víc. Víc čeho? Všeho!!! Nápadu, vtipu, originality. Místo toho jsem otevřela balíček pochutin, které z větší části ani nejím nebo nepiju. Vím, že je to můj problém, že jsem vybíravá a vůbec. Jenže, když já si myslela, že v boxu bude prostě víc takových těch dobrůtek na vaření nebo specialitek, které si normálně nekoupím. Myslím tím různé oleje, koření, paštičky, marmeládky, kvalitní čokoláda, něco voňavě vánočního. Místo toho mám... Víte co, pojďte to omrknout.
Pod prosincovým číslem Apetitu (Který mi mimochodem radost udělal, protože jsem si jej přestala už před časem kupovat, ale na vánoční číslo jsem vždy zvědavá.) jsem jako první narazila na krabici cereálních lupínků Nestlé Fitness - Med a mandle. Na jednu stranu jsem ráda, protože normálně si je v obchodě prostě nekoupím, dostala jsem tak možnost lupení ochutnat. Jenže na druhou stranu... Proč? Proč je tam něco, co seženu v každém krámě (na trhu jsou už od září za cca 90,- Kč, á 425g), pokud budu mít chuť něco takového snídat. Ale ochutnala jsem. A jsou dobré, možná víc než to (i když teda příšerně sladké). Jenže já stejně stokrát raději posnídám jablíčko, nebo pomeranč. Takže krabici dojím a vím, že další už doma potřebovat nebudu. Suma sumárum, první výrobek, který bych s radostí vyměnila za jiný.
Vedle lupení odpočíval medvídek POM-BÄR se svými vánočními sněhuláčky. Skoro se mi chce smát. Sněhuláčci se na českém trhu dlouho neohřívají, na pultech se objevili teprve v listopadu, takže tady ještě můžeme mluvit o novince. Ale stejně. Pytlíček těchto tajtrlíků stojí cca 22 Kč a já bych za ně ty peníze prostě nedala. Nemám potřebu cpát se něčím takovým, ani v případě, že obal hlásá jak jsou bez lepku a dalších strašidelných věcí. Člověk by si skoro myslel, že jí něco nesmírně zdravého, pochutnává-li si na této dobrůtce. Sáček jsem otevřela, očuchala, sněhuláka ochutnala. Co na to říct. Sněhuláci voní jako.........jako polystyren smažený ve spoustě oleje a chutnají jako naprostá většina podobných pochutin. Suma sumárum, další věc, kterou bych v balíčku raději neměla a vyměnila ji za něco jiného.
Ale ať nejsem jen negativní. Láhev Magistra Dark (0,5l) mě příjemně potěšila. Sice jsem neochutnla, protože nemůžu, ale kdybych mohla, věřím, že se jistě skamarádíme raz dva. Vzhledem k tomu, že na trhu stojí lahev cca 165,- Kč, a já ji dostala za zlomek této ceny, jsem spokojená. (Taky proto, že by mě ani nenapadlo, si něco takového sama koupit.) Sice poputuje dál, protože já teď ještě dlouho alkohol nebudu (stačí, že občas zhřeším vínem) a můj muž toho zase tolik nevypije. Udělá tak jistě radost nějakému šťastlivci (a já už asi vím komu :-)). Trošku lituju, že nemůžu ani ochutnat, protože spojení Magistra a zelených ořechů mě moc zajímá, ale třeba dostanu šanci jindy. Suma sumárum, zvedám palec nahoru a raduji se jako malá.
Dole se choulila omáčka na těstoviny od značky Dolmio. Omáčku jsem ještě nechutnala, takže nevím, jaká je, a těším se, až to zjistím. Co jsem se dozvěděla z letáčku, tak je bez konzervantů a jiných mňamek. A opravu, složení se tváří velmi slušně a já se nemůžu dočkat, až budu moct celou věc vyzkoušet s těstovinami. Ono jsou totiž polotovary a polotovary. Na některé bych nesáhla ani rukou v rukavici, ale jiné nemusí být vůbec špatné (Ale nebudeme si nic nalhávat, domácí je domácí.), zvlášť když nemáte moc času na vyváření nebo třeba cestujete. V obchodě tuto dobrůtku pořídíte cca za 50,- Kč. Suma sumárum, omáčka má samozřejmě palec nahoru. (Zatím, protože si to může dost zkazit, až ji ochutnám a zjistím, že je hnusná. :-))
Dalším překvapením se stalo cappuccino od Nestlé, které mimochodem popíjím při psaní tohoto článku. Ale jo! Tyhle ty práškové blbinky já ráda. Ráno stačí ohřát trochu mléka (S vodou to nezkoušejte, to nemá ani cenu. Ta chuť bude vodová, i když výrobce tvrdí opak.), vysypat pytlíček do hrnečku, zalít připraveným mlékem a paráda je hotová. Zamilovala jsem se na první doušek a budeme teď společně trávit rána. Cappuccino mě překvapilo, jednak tím, že má opravdu jakž takž pěnu, druhak tím, že je opravdu lahodné, jak láká výrobce. A líbí se mi fialové balení. :-) V obchodě balení s 8 kusy pořídíte za cca 50,- Kč. Suma sumárum, další palec nahoru.
Objevila jsem i vanilkovou Kofolu. A něják mě nenadchla a neoslovila. Samozřejmě jsem ji hned vyzkoušela. Jak by taky ne. Jakmile během dne nevidím na instagramu nebo na facebooku hrdou fotku někoho s vanilkovou colou v ruce, přemýšlím, jestli se něco neděje. Vanilka je holt velmi v kurzu, tak mě ani kofolácká verze tohoto nápoje nepřekvapila. Jenže já tam tu vanilku hledala marně. Můj nos nenašel nic, v chuti jsem zaznamela lehký vanilkový ocásek. V obchodě koupíte 0,5l za cca 18,- Kč a podle mého jsou to zbytečně vyhozené peníze. Ale pokud nápojům podobného tipu holdujete, nejspíš budete spokojeni. (PS: Slibuju vám, že v co nejkratší době publikuji recept na takovou vanilkovou colu, že budete zírat! :-)) Suma sumárum, kofola byla v balíčku naprosto zbytečně, zvlášť když jde o zboží běžně dostupné v obchodech.
Dobrůtky jsem taky našla, i když jak už jsem zmiňovala, raději bych tabulečku čokolády. Ovšem žvýkačky, ty se hodí vždy, co si budeme povídat. V boxu jsem objevila ty od značky Mentos, řadu Pure fresh, která slibuje dlouhotrvající svěžest a chuť. No všichni víme, jak to s tou dlouhotrvající chutí a svěžestí je, že ano. Ale toto balení se mi v kabelce rozhodně neztratí. V obchodě ho pořídíte cca za 55,- Kč.
Bonbónky Chupa Chups byly už jen příjemnou třešničkou na dortu. Normálně bych si je také do košíku nehodila, ale když už jsou, proč si ten život neosladit? V obchodech stojí 25g pytlík kolem 10,- Kč a pokud rádi mlsáte žvýkací bonbony, ty od Chupa Chups vás určitě nezklamou.
Suma sumárum, dobrůtky dostávají palec nahoru.
Tak to byl prosincový brandnooz box. Čekala jsem více. Na to, že jde o naprostou novinku na českém trhu, se moc nevytáhl. Přesto budu s napětím očekávat ten lednový. A nejen proto, že miluju ty momenty, kdy máte v rukou balíček, ve kterém může být cokoliv. Ale také proto, že mě zajímá, jestli dojde k posunu. Bude lednový lepší než prosincový? Ráda se nechám překvapit!!! A opět se budu celý měsíc těšit jako malá holka.
PS: Ceny výrobků se mohou lišit obchod od obchodu.








Žádné komentáře:
Okomentovat