Povídání o tom, jak je na prd mít nemocné potomstvo, a recept na skvělý, dušený telecí hřbet.
Je devět ráno a já se bez pardonu přiznám, že v tuto dobu obvykle teprve rozlepuji oči. V tom lepším případě. V tom horším spím jako dudek. Děti naštěstí tento vyspávací zvyk rádi sdílí se mnou a nemají ve zvyku, skákat mi od sedmé hodiny ranní po hlavě.
Ovšem dnes. Dnes je všechno jinak. Nejenže jsem vstávala nehorázně brzy, já ani nespala!
Děti jsou nemocné. Od Babušákova nástupu do školky jde vlastně o permanentní stav. Jeden den ji tam vyšlu, zdravou a vitální, druhý den už mi leží doma marod, přeprskávající bacily na svého bratra. Asi aby v tom nebyla sama.
Minulý týden už jsme málem oslavili úplné uzdravení.Babu strávila celé tři dny ve školce, Loupežník neměl skelný pohled a ani se mu z krku nedraly zvuky hodné postaršího pána. Naivně jsme si začínali myslet, že máme konečně zdravé děti.
Dnes v noci se však ukázalo, že máme PRD. Začalo to Babušákovým kašlem a skončilo probuzením Loupežníka, jež se nehodlá vzdát svého dudlíku, ani když mu jeho přítomnost naprosto znemožňuje dýchání.
A tak jsme dlouho po půlnoci střídavě vstávali a utěšovali mrzuté děťátko. Nakonec to můj muž sprostě vzdal, schoval hlavu pod peřinu a dělal, že neexistuje. Normálně mě v tom nechal!
Jsem žena hodná, nastěhovala jsem si tedy mládě do postele a čekala, že v náručí mámy spokojeně usne. Naivka jsem! Začalo to myšičkou vařící kašičku. Otráveně jsem opisovala kolečka na břiše, nohou, rukou, hlavě, a společně s myšičkou vařila a vařila a s tím prostředním utíkala do komůrky. Loupežník se bavil velmi, já už podstatně méně. Vymyslela jsem alternativu! Budu vyprávět pohádky!!
A tak šel Jeníček s Mařenkou do hlubokého lesa, Karkulka porazila hloupého vlka a Budulínek se vozil na ocásku. Když jsem si marně lámala hlavu, jak to vlastně bylo se Čtyřmi prasátky, napadla mě spásná myšlenka. Šmoulové. Co kdybych ho dala do postýlky, pustila pohádky a šla prostě spát? Ve čtyři ráno byl spánek přednější než jakýkoliv výchovný aspekt, a tak bylo ve vteřině rozhodnuto.
Mládě do postýlky,nastavit tak 100 dílů a hurá zpět do peřin. Loupežník se radostně díval, broukal šmoulí písničku a já? Místo, abych sebou práskla a vytuhla, honilo se mi hlavou něco o příšerných matkách. A když už jsem spala spánkem spravedlivých, zdály se mi tááák příšerné sny, že jsem byla každou chvíli vzhůru. Asi trest za moji lenost? Nevím! Každopádně dítě po svém prvním, nočním, filmovém maratonu spokojeně chrní. :-)
Ale teď už dost nočních plků a hurá na vaření. Tedy já dnes vařit nebudu. Komu by se po bezesné noci chtělo? Ohřeji mláďátkům sedlácké špagety, které zbyly ještě ze sobotního oběda. A protože je máme moc rádi, a protože je podzim a tohle jídlo po podzimu prostě voní, a protože zatímco se bude dělat v hrnci, vy získáte tři hodiny času jen pro sebe, musím se s vámi podělit o recept.
Na 4 velké porce budete potřebovat:
- 1kg telecího hřbetu
- 3 lžíce olivového oleje
- 2 cibule, nasekané nadrobno
- 200g kvalitní, voňavé slaniny, nakrájené na kostičky
- 2 mrkve, nakrájené na kolečka
- 250 ml rajského protlaku bez soli
- láhev vašeho oblíbeného červeného vína
- bylinky (2 bobkové listy, svazeček petržele, svazeček tymiánu)
- kůra z jednoho citronu
- lžíci másla
- balíček špaget
Na olej nyní dejte cibulku. Tu nechte jen lehounce zesklovatět a přidejte slaninu s cibulí. Vše míchejte tak dlouho, dokud vše krásně nezezlátne a přidejte rajčatový protlak. Ten opékejte tak dlouho, dokud se od něj nezačne oddělovat tuk. Protlak začne karamelizovat a zbaví se tak své nakyslé chuti. Nakonec do pánve vraťte hřbet a zalijte celou lahví červeného vína. (Samozřejmě se počítá s jednou skleničkou na košt.) Na víně nemá cenu šetřit, právě ono dodá celému jídlu ten správný šmrnc.
Bylinky svažte do gázy a přidejte k masu a nahoru nastrouhejte kůru z citrónu. Teď už jen na slabém plameni (spíše plamínku) duste pod pokličkou cca 3 hodiny. Maso nejspíš nebude zcela pod vodou (resp. vínem), můžete ho tedy během dušení otočit a také se ho nebojte (dle potřeby) podlévat vodou nebo ideálně vývarem.
Po třech hodinách bude maso měkoučké jako máslo, půjde snadno od kosti a přesto zůstane krásně šťavnaté. Vyjměte hřbet ze šťávy a maličko ji zredukujte, bude-li vám připadat příliš řídká. Ochutnejte, dle potřeby dosolte, dopepřete, popř. maličko doslaďte, nakonec vmíchejte lžíci másla na zjemnění.
U nás je zvykem maso obrat od kosti, zamíchat do vzniklé omáčky a podávat společně se špagetami. ALE! Vy si můžete připravit třeba bramborové nočky. Nebo nechat maso neobrané a dát i s pekáčem doprostřed stolu, tak aby si každý mohl svůj kousek uloupnout sám a servírovat třeba s pečeným bramborem. Nebo jen tak s domácím, ještě teplým chlebem. Fantazii se meze nekladou, ale mezi námi, špagetová verze má něco do sebe.:-)
Dobrou chuť, a ať se vám všechny bacily vyhýbají obloukem!
PS: Nakonec jsem stejně dnes vařila. Zjistila jsem, že se v rohu lednice choulí malé zelené kapustičky, a byl by hřích je vyhodit. A tak vznikla kapustičková polévka s čočkou, nebo čočková s kapustičkami? :-)
PSS: Děti jsou znovu opravdu nemocné, Loupežník proležel celý den v posteli a ve středu nás tedy čeká výjezd k panu doktorovi. Merde!

Žádné komentáře:
Okomentovat